Měli byste vědět: Jaký dopad na zdraví mají volné radikály?

„Ani s tebou, ani bez tebe.“ S volnými radikály je to obdobné jako s hrdiny stejnojmenného italského dramatu, jen o něco dramatičtější.

• Bez volných radikálů to nejde. Metabolismus, schopnost organismu přeměnit vzduch a potravu na chemickou energii závisí právě na nich. Navíc tvoří klíčovou součást imunitního systému zaměřenou na likvidaci patogenů a mikrobů.
• S volnými radikály, je-li jich příliš mnoho, to také nejde. Zákeřně poškozují všechny druhy buněk, proteiny a DNA nevyjímaje. 

Škody takto způsobené mívají různorodé projevy a často vedou až k fatálním následkům:

• Prospívají volné radikály zdraví? Rozhodně ne, ba právě naopak.
• Způsobují volné radikály nemoci? Rozhodně ano, včetně těch nejzávažnějších.
• Ovlivňují volné radikály stárnutí? Samozřejmě. Fyziologické stárnutí je nejpatrnější na kůži. Projevuje se například nepravidelnou pigmentací, vysušováním, tvorbou vrásek či zvýšeným sklonem k melanomu.

Co je volný radikál?

Z chemického hlediska označuje pojem „volný radikál“ jakoukoliv molekulu, atom nebo ion s nepárovými elektrony ve valenční sféře, schopný alespoň krátkodobě samostatné existence. Někdy se také hovoří o „kyslíkových radikálech“, protože jsou produktem aerobního metabolismu založeného na přítomnosti kyslíku.

Volné radikály se vyznačují vysokou nestabilitou a reaktivitou. Co nejrychleji vyhledávají spojení se standardními atomy ve snaze získat chybějící elektron. Pokud volné radikály vznikají pouze v obvyklém rámci přeměny živin v chemickou energii, tak je má tělo pod kontrolou. Ale vnější podněty mohou produkci volných radikálů až několikanásobně zvětšit na množství, které tělo nezvládne. Vzniklý tzv. oxidační stres se podílí na patogenezi nemalého množství zánětlivých a degenerativních chorob, tvoří i podstatu fyziologie stárnutí.

Člověk sám sobě největším škůdcem

Až na výjimky produkci volných radikálů umocňuje „péče“ člověka o životní prostředí a také o sebe sama:

• cigaretový kouř včetně tzv. pasivního kouření je přímo továrnou na výrobu volných radikálů; 
• znečištěné životní prostředí všemi možnými způsoby od zemědělství přes dopravu až po průmysl nejen chemický; 
• UV záření. Nejde ani tak o jaderné zbraně a technologie, jako o nadměrný pobyt na slunci, jehož záření je stále agresivnější;
• drogy a alkohol způsobují v těle rozličné chemické procesy včetně tvorby volných radikálů.

O škodlivosti uvedených vlivů určitě nikdo nepochybuje. (Snad s výjimkou některých politiků.) Na druhou stranu jiné, neméně nebezpečné aktivity působí, vypadají na první pohled nevinně:

• nadměrná konzumace smažených jídel, konzerv a uzenin,
• léky nejen léčí,
• těžká fyzická nebo psychická zátěž včetně sportovních výkonů,
• silně chlorovaná pitná voda,
• dlouhodobě působící stres.

Nejde o taxativní výčet, jen o pár příkladů, kterak snadno volné radikály v našem těle „zdivočet“. I tak stojí za zamyšlení náš přístup nejen k životu a životnímu prostředí.

Mívají volné radikály na svědomí lidské životy?

Z logiky vzniku volných radikálů je jasné, že ano. „Krádeže“ elektronů poškozují zdravé buňky, ty v konečné fázi odumřou, přestanou plnit svou funkci, tkáň degraduje.

Současná věda spojuje volné radikály s více než 60 různými nemocemi, k těm nejzávažnějším patří:

• Rakovina

• Parkinsonova choroba

• Alzheimerova choroba

• Šedý zákal

• Ateroskleróza

• Srdeční infarkt a choroby cév

Podstatné je, že řádění volných radikálů lze omezit na přijatelnou míru, a to s podporou antioxidantů.

Antioxidanty, přirození nepřátelé volných radikálů

Svým způsobem se podobají volným radikálům, také mají jeden volný elektron. Zásadní rozdíl spočívá v jejich chování. Volné radikály podobné loupeživým rytířům berou a zanechávají po sobě spoušť. Antioxidanty připomínají pomáhající a chránící policii. Neutralizují volné radikály předáním svého volného elektronu a zastavují tak proces destrukce organismu. 

Obdobně antioxidanty ochraňují veškeré živé organismy před oxidačním stresem. Proto je najdeme prakticky ve všech potravinách rostlinného i živočišného původu. Lidské tělo si dokonce umí své vlastní antioxidanty vyrobit. Přesto hlavním zdrojem antioxidantů zůstává potrava. 

Klasifikace antioxidantů

Velké množství druhů antioxidantů třídíme dle různých kritérií více méně v závislosti na jejich specializaci. Základní členění probíhá podle:

• rozpustnosti na rozpustné ve vodě a rozpustné v tucích,

• způsobu získávání na enzymatické, které si tělo musí vytvořit samo a neenzymatické, které získáváme z vnějšího prostředí.

Rozpustné v tucích

Chrání buněčné membrány před oxidačním poškozením. Jde o to, že buněčné stěny tvoří tuky (lipidy) a jejich poškození znamená konec buňky. Patří k nim vitamíny A a E, karotenoidy a kyselina lipoová.

Rozpustné ve vodě

Vyskytují se v tělních tekutinách, tedy v krvi, uvnitř buněk i v jejich okolí. I v tomto prostředí probíhá boj s volnými radikály. Například vitamín C, polyfenoly a glutathion.

Enzymatické antioxidanty

Poškozují a odstraňují volné radikály. Chemický proces je v několika krocích promění ve vodu a pak jsou z těla vyplaveny.

Neenzymatické antioxidanty

Přerušují řetězové reakce volných radikálů a zastavují tak destrukci tkáně. Většina těchto antioxidantů se vyskytuje ve stravě, například vitamíny nebo karotenoidy. Podporují snahu enzymatických antioxidantů tím, že bojují v první linii, odzbrojují volné radikály a omezují tak úbytek enzymatických antioxidantů.

Vnější zdroje antioxidantů

Dostatečný přísun antioxidantů stravou je důležitý pro udržování optimálního zdravotního stavu. Vyskytují se prakticky ve všech potravinách, přesto získání potřebné dávky závisí na zdravém způsobu stravování. Samozřejmě chybějící antioxidanty lze doplňovat také za pomoci doplňků stravy.

Antioxidační doplňky stravy

Při výběru vhodného doplňku stravy musíte sledovat, zda příslušný antioxidant není zastupován chemickým „éčkem“. Mezi těmi skutečně dobrými, vyrobenými na přírodní bázi, najdete i produkty Zerex:

• Vitamín E představuje spolehlivý přírodní antioxidant. Vhodný i pro lidi trpící poruchou vstřebáváním tuků. 
• Zerex Astaxanthin obsahuje přírodní karotenoid astaxanthin a extra silný antioxidant s obsahem vitamínu E. Chrání buňky před škodlivými vlivy z vnějšího prostředí.

Spoléhat se na doplňky stravy není nejrozumnější, pokud to s nimi přeženete, můžete se ohrozit předávkováním. Jsou to ideální pomocníci v nouzi, ale jistotu dává pouze zdravá a vyvážená strava.

Antioxidační potravinové zdroje

Spektrum potravinových antioxidačních zdrojů je prakticky nepřehlédnutelné, zpoza obzoru až za obzor. K nejobvyklejším patří:

• Čerstvá zelenina, zejména listová, obsahuje fotochemikálie působící jako antioxidanty. Pomáhají při zánětlivých procesech a eliminaci karcinogenů. Konzumovat by se měla ve stavu nejbližším okamžiku sklizně, tedy tepelně nezpracovanou. 
• Ovoce, nejlépe čerstvé plody borůvek, ostružin, brusinek a malin. Krom fotochemikálií obsahují celou řadu vitamínů a minerálů.
• Ořechy jsou také vynikající antioxidanty prospívající srdci i celkovému zdraví.
• Organický zelený čaj má téměř univerzální účinky. Pomáhá snižovat riziko infarktu, cévní mozkové příhody a mnoha dalších nemocí. 

Věčný boj dobra se zlem

Volné radikály kontra antioxidanty, nikdy nekončící válka. Jediné, co můžeme dělat, je podporovat antioxidanty nejen vhodným jídelníčkem, ale také celkovým způsobem života. Dostatkem odpočinku, minimalizací stresu a samozřejmě omezováním vnějších podnětů schopných nastartovat řetězovou reakci oxidačního stresu.

Přečtěte si také o kouzelné Mace: