Zánět. Surfování po internetu odhalí množství definic, každou alespoň z části pravdivou. O počtu druhů zánětů nemluvě. Významná je klasifikace podle charakteru a doby trvání.

Podle charakteru: 

• Specifický zánět doprovází víceméně charakteristické změny v táních závisící na vyvolávajícím patogenním faktoru. Například tuberkulóza, aktinomykóza, lepra a mnoho dalších.

• Nespecifický zánět má těžko odhalitelnou příčinu a podrobnější klasifikaci podle převažující formy.

Podle délky trvání:

• Akutní zánět obvykle odezní do dvou týdnů bez následků.

• Chronický zánět obvykle trvá déle než šest týdnů, vede k poškození tkáně až k jejímu nahrazení vazivem.

Široké spektrum druhů zánětů prozrazuje obtížnost boje proti nim. Pomiňme banality jako hnisající záděra a jí podobné akutní záněty, i když ani ty nesmíme podceňovat. Věnujme pozornost nespecifickým a chronickým druhům. Obtěžují a ztrpčují život zdánlivě bez příčiny. S těžko odhalitelným původem si často nevědí rady ani lékaři. Nezbývá jim než potlačovat příznaky, aniž by mohli léčit. Velmi dobrý příklad představují revmatické bolesti.

💡 Zánět je vždy reakcí organismu na poškození či působení škodlivin. Fyzikální příčinou bývá nejčastěji úraz. Komplikovanější jsou záněty vyvolané plísněmi, bakteriemi, kvasinkami nebo viry. Ještě složitější hledání příčin a možností léčby vyžadují autoimunitní onemocnění. Z mnoha jmenujme alespoň alergie, Crohnovu chorobu, lupénku nebo roztroušenou sklerózu.

Životospráva, životospráva…

…a do třetice životospráva. Zní to fádně, ale právě způsob života nejvíce ovlivňuje stav našeho těla a jeho schopnost odolávat nepřízni okolí. Ať se nám to líbí nebo ne, představujeme takřka lékárnickými váhami vyváženou směs nejrůznějších látek, mezi nimi také vitamínů a minerálů. Jejich nedostatek nebo přebytek se zhmotňuje v nemocech. Téměř neuvěřitelně zní výsledky bádání kalifornských vědců zabývajících se novým konceptem léčby Alzheimerovy choroby založeným na změnách životního stylu.

💡 Nejde pouze o míru práce a odpočinku, ale především o stravování. Drtivou většinu vitamínů a minerálů přijímáme s potravou. Nevyvážená strava, nadměrná námaha či stres mohou porušit rovnováhu vnitřního prostředí. Chybějící množství látek pak musíme nahradit vhodnými potravinovými doplňky. Řada z nich je volně prodejná a dostupná v prodejnách potravin, lékárnách, fitcentrech či wellness centrech. 

✅ Vhodný koktejl vitamínů a minerálů nabízí Daily Complex pomáhající udržet vynikající kondici a snižující riziko infekcí, především dýchacích cest. 

Význam vitamínů pro naše zdraví je nezpochybnitelný. Vitamíny představují neúnavné bojovníky stojící na naší straně, zejména pak vitamín C a vitamín D.

Vitamíny proti zánětům

13 základních druhů vitamínů, 13 pramenů živé vody. Tyto organické látky slouží jako katalyzátory biochemických reakcí, především metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Tělo si je nedokáže vyrobit a je odkázáno na jejich příjem z vnějšího prostředí stravou. Čestnou výjimku tvoří vitamín D. Nedostatek vitamínů (avitaminóza) nebo přebytek (hypervitaminóza) může vést k vážným onemocněním, případně až k smrti.

💡 Rozlišujeme dvě základní skupiny vitamínů:

• Vitamíny rozpustné v tucích
• Vitamíny rozpustné ve vodě

Rozpustné v tucích

Tuk je nositelem těchto vitamínů, a proto jeho přílišné omezení ve stravě může vést k jejich nedostatečnému příjmu. Tělo si v tuku udržuje jejich zásobu a nadbytek, nikoliv tuku, ale vitamínů, může působit toxicky. 

• Vitamín A (retinol a 3-dehydrorefin)

Nezbytný pro tvorbu zrakového pigmentu používaného při nedostatečném osvětlení. Nedostatek vyvolává šeroslepost, poškození oční sítnice a sklon k zánětům. Zdrojem jsou rybí tuk, játra, mrkev, špenát, kapusta, brokolice, meruňky, dýně, máslo a další potraviny.

• Vitamín D (kalciferoly)

Význam vitamínu D si zaslouží samostatnou pozornost.

• Vitamín E (tokoferoly)

Chrání buněčné membrány před poškozením volnými radikály, působí jako prevence nádorového bujení, zlepšuje hojení ran. Najdeme jej v oleji z pšeničných klíčků, slunečnicových semínkách, mandlích, lískových a burských oříšcích, sóji, salátu, mase savců.

• Vitamín K (fylochinon a menachinon)

Ovlivňuje srážlivost krve a mineralizaci kostí. Zdroj představuje listová zelenina a rostlinné oleje jako řepkový, sójový či olivový.

Rozpustné ve vodě

Jde o vitamíny snadno absorbovatelné, nadbytek tělo vylučuje močí, takže hypervitaminóza hrozí výjimečně. Významnou roli hraje pravidelný denní příjem v potravě s tím, že jejich množství a kvalitu snižuje tepelné zpracování a nevhodné skladování. 

Skupina 8 vitamínů B:

• B1 (thiamin) ovlivňuje metabolismus cukrů v centrální nervové soustavě a ve svalech. Zdrojem jsou obilné klíčky, kvasnice, vnitřnosti a libové vepřové maso.
• B2 (riboflavin) důležitý při štěpení sacharidů, tuků a bílkovin a na produkci energie uvnitř buněk. Získáme jej z mléka, zeleniny, kvasnic a vnitřností.
• B3 (niacin) se podílí řízení hladiny krevního cukru či správné funkce nervového a zažívacího traktu. Výskyt v játrech, ledvinách, mase, kvasnicích a houbách.

• B5 (kyselina pantothenová) je v těle všudypřítomný a má základní význam pro působení mnoha enzymů. Zdrojem jsou játra, kvasnice, hrách, maso, ryby, mléko, vejce.

• B6 (pyridoxin) podporuje účinky vitamínů B1 a B2. Výskyt v mléce, kvasnicích, obilných klíčcích, mase a luštěninách.

• B7 (biotin) podporuje růst a dělení živočišných buněk. Najdeme jej ve žloutcích, mléce, kvasnicích, játrech a ledvinách.

• B9 (kyselina listová) je klíčový pro metabolismus bílkovin a tvorbu DNA a RNA. Vyskytuje se v listové zelenině a kvasnicích.

• B12 (kobalamin) klíčový pro tvorbu nových buněk, obzvlášť pro krvetvorbu. Zdrojem pro člověka jsou pouze potraviny živočišného původu.

Vitamín C (kyselina askorbová) zvyšuje imunitu podporou tvorby protilátek a má významné protizánětlivé účinky. Vyskytuje se v černém rybízu, citrusech, jahodách, zelí a dalším ovoci či zelenině.

✅ Vitamín D: Hrdina boje se záněty

Vitamín D má zásadní význam jednak pro metabolismus vápníku a fosforu, tudíž pro stavbu kostí, jednak pro správné fungování imunitního systému. Dlouhodobý nedostatek vede k osteoporóze a dalším kostním chorobám. Dále pak k vyšší náchylnosti k akutním respiračním onemocněním a vzniku chronických zánětů. Existenci přímé souvislosti mezi nízkou hladinou vitamínu D a vyšší zánětlivou aktivitou u pacientů s nespecifickými střevními záněty dokazuje řada studií, například ta zveřejněná portálem MDPI. Jiná, publikovaná na webu PLOS ONE odhalila obdobnou souvislost s revmatoidní artritidou. 

💡 Charakteristické pro vitamín D je, že potravou získáme asi 20 % jeho potřeby. Zbylých 80 % produkuje kůže pod vlivem slunečního záření, konkrétně UVB záření. Schopnost si vytvořili naši předchůdci po opuštění oceánů bohatých na minerální látky. Vrtkavost slunce v našich zeměpisných šířkách je důvodem kolísání hladiny vitamínu D. Proto musíme zejména v zimě věnovat vyšší pozornost jeho doplňování. 

✅ 400% denní doporučenou dávku vitamínu D obsahuje doplněk výživy Daily Complex. Spolu se širokým spektrem vitamínů a minerálů přirozeně podpoří imunitní systém a celkovou energii.

Není každá rada drahá

Kdo čeká spásonosnou radu na závěr, bude zklamán. Dozví se to, co už četl a slyšel nespočetně krát. Základem zdraví byla, je a vždy bude životospráva. Dostatek spánku, odpočinku, vyvážené stravování a nedostatek stresu. Potom můžeme s klidným svědomím odpovědět na stěžejní otázku „Vitamíny proti zánětům?“ jednoznačným „Ano“.

Více o vitaminu D se dočtete v následujícím článku: